Víte, co mají společného Josef II., Karel Josef, Leopold II., Ferdinand Karel, Maxmilián František, Marie Anna, Marie Kristina, Marie Alžběta, Marie Amálie, Johana Gabriela, Marie Josefa, Marie Karolína a Marie Antoinetta? Všechno jsou to děti jediné ženy na českém trůnu, arcivévodkyně rakouské, královny uherské a české, Marie Terezie žijící v letech 1717 – 1780. Tato panovnice měla dětí dohromady 16, ale 3 z nich umřely před dosažením věku tří let.
Ohňostroje se zřejmě poprvé objevily ve starověké Číně. Předchůdcem toho klasického byl pražený bambus vydávající velký hluk, který sloužil k zahánění zlých duchů. Největší rozmach však tato zábava zažila s vynálezem střelného prachu. V Čechách se pořádalo nejvíce ohňostrojů patrně za vlády Rudolfa II. Habsburského. Král, známý též jako „vladař alchymista“, shromáždil u svého dvora mnoho alchymistů, vědců, malířů a sochařů z celého světa, kteří, mimo jiné, prováděli chemické pokusy a sestavovali ohňostroje.
Již zítra přijde pro mnohé pártychtivé hlavní událost roku – Silvestr. To, že se v tento den slaví konec starého a příchod nového roku, ví každý. Téměř nikdo už ale neví, proč se tento den jmenuje právě takto. Svatý Silvestr I. byl 33. papežem, za jehož vlády si katolická církev upevnila své postavení ve světě. Jeho (osmý nejdelší) pontifikát skončil smrtí 31. prosince roku 335, proto byl tento den pojmenován po něm. Svatý Silvestr je také patronem domácího zvířectva a dobré úrody.
Možná jste si už při shlédnutí některého z prvorepublikových filmů všimli, že v době mezi světovými válkami jezdila auta po československých silnicích na levé straně vozovky. Často se traduje, že za změnu směru jízdy mohou Němci, ale tato dopravní novinka se připravovala už v meziválečném Československu. V listopadu 1938 vydal stálý výbor Národního shromáždění opatření číslo 275/1938, kterým s platností od 1. května 1939 zavedl jízdu vpravo. Avšak příchod německých vojáků a konec druhé československé republiky v březnu 1939 celou věc o šest týdnů urychlil.
Vánoční stromek patří mezi neodmyslitelné symboly Vánoc. Tradice jeho zdobení pochází z německých měst, kdy se stromy od šestnáctého století objevovaly na veřejných prostranstvích. Domů si ho Němci začali pořizovat až o století později. V Čechách je tato tradice ještě mladší. Stromky si zdobíme přibližně teprve 150 let!
Zvláště mladší čtenáři zřejmě netuší, co tohle slovo vůbec znamená. Jedná se o „balíček„ ekonomických reformních kroků, které zahájil v roce 1985 tehdejší Generální tajemník SSSR Michail Gorbačov. Důvodem změn byla snaha o restrukturalizaci sovětské ekonomiky, která utrpěla americkým rozhodnutím, Sovětský svaz jednoduše „uzbrojit“. Jedním ze zásadních kroků byla decentralizace a zvýšení samostatnosti podniků a dále v omezené míře povolení soukromého podnikání.
Nejznámějším symbolem studené války byla zeď rozdělující Berlín na západní a východní část. Od rozdělení obou německých republik v roce 1949 trvalo 12 let, než byla zeď vybudována. V tomto období utekly na Západ 3 miliony lidí, což se komunistickému režimu vůbec nelíbilo. Celková délka zdi činila 165 kilometrů, výška byla přibližně 3,5 metru. V ochranném pásmu za zdí bylo několik dalších sektorů, které měly znesnadnit případný útěk. Nasazeno bylo např. až tisíc hlídacích psů!
U krále Karla VI. Francouzského, který vládl Francii mezi lety 1380 – 1415, propuklo ke konci 14. století duševní onemocnění. Začal mít pocit, že je stvořen ze skla a proto si nechával do oblečení vkládat několik železných tyčí, které ho měly chránit před rozbitím.
Řecký astronom Aristarchos žijící ve třetím století př.n.l. na ostrově Samos, byl prvním člověkem, který přišel s teorií, že se Země točí kolem Slunce. Ale protože tehdy převažoval jednoznačný názor, že je tomu přesně naopak, nebyla jeho teorie nikdy akceptována.
Chorvatsko je zemí původu kravaty. Jako módní doplněk ji po Evropě v 17. století rozšířili chorvatští vojáci a tak byl v roce 1667 v době Ludvíka XIV. vytvořen i zvláštní pluk „Royal Cravates“, pojmenovaný podle Chorvatů. Od nich tento nový módní předmět, který se nosil „a la Croate“ (chorvatským způsobem), převzali Pařížané. Tento výraz se velmi brzy stal kořenem nového francouzského slova „cravate“ – kravata.